Kapitalismus jako hra

Člověk během své hlavní hry jménem Život hraje různé hry. Kapitalismus je jedna z nich a je zatím nejlepší, kterou jsme jako společnost dokázali vymyslet.

Má své mouchy, ale na rozdíl od komunismu a fašismu, které v historické praxi nefungovaly dlouhodobě a přinesly značné společenské náklady, funguje dostatečně dobře na to, aby většině lidí umožnil žít bohatší život a společnosti jako celku se posouvat dopředu.

Škola: Tutoriál života

Ve škole nás bohužel učitelé nenaučili základní pravidla kapitalismu. Typicky proto, že je sami neznají, nebo v horším případě proto, že si myslí, že jiné herní systémy (socialismus, komunismus, fašismus) jsou lepší.

Naučili nás jen pravidla pro začátek hry (zaměstnání), ale ne pro pokročilejší levely (složené úročení, daně, investování, rozpočet, dluh, hypotéku, riziko, pojištění, podnikání, důchod, …).

Pravidla

Kapitalismus je hra, ve které hráči budují majetek v herní měně – penězích. Peníze přirozeně ztrácejí kupní sílu (inflace), a proto nejsou ideálním uchovatelem hodnoty. Jejich hlavní funkcí je usnadňovat směnu zboží a služeb.

Herní měnu lidé získávají výměnou za svůj čas a práci v zaměstnání, nebo prostřednictvím kapitálu, tedy již vybudovaného majetku.

Nový hráč začíná s nulou. Většina hráčů však dostane na začátku větší či menší boost od svých rodičů. Jen zřídkakdy je tento boost posune rovnou do cíle hry. Naopak se často stává, že hráči obdaření majetkem od rodičů zapomenou na pravidla hry, nechají se chytit do pasti vysoké spotřeby a svou výhodu postupně zahodí.

Hra začíná směnou času za peníze v zaměstnání. V této první fázi hry je cílem co nejrychleji ušetřit a vybudovat/investovat kapitál, tedy dlouhodobý majetek schopný uchovávat hodnotu a vytvářet výnos.

Kapitál existuje typicky ve dvou produktivních formách:

• Akcie – podíl na vlastnictví firmy, která vytváří produkty nebo služby.
• Nemovitosti – majetek, který poskytuje službu bydlení nebo jiný prostor k využití.

Dále existují spekulativní nebo alternativní aktiva, jako jsou zlato, bitcoin a některé komodity, u kterých často spoléháme především na to, že je v budoucnu prodáme za vyšší cenu, než za jakou jsme je koupili.

V další fázi hry máme majetek, který můžeme použít ke generování peněz. Můžeme vlastnit akcie, získávat z nich dividendy nebo například někomu půjčit za odměnu v podobě úroku prostřednictvím dluhopisu.

Pokud peníze půjčíme lokálnímu organizátorovi (státu), jedná se o státní dluhopis. Ten bývá obecně považován za relativně bezpečnou investici, ale jeho bezpečnost závisí na konkrétním státu, měně, době splatnosti a dalších faktorech. Jeho splacení je založeno na schopnosti státu získávat prostředky, mimo jiné prostřednictvím daní a případně dalších příjmů.

Alternativně můžeme půjčit peníze firmě. Zde existuje riziko protistrany – firma může zkrachovat a investor nemusí dostat zpět celou jistinu ani očekávané úroky.

Pokud máme majetek ve formě nemovitostí, můžeme pachtovat pole, pronajímat halu firmě nebo lidem pronajímat byt. V případě pronájmu se jedná o službu poskytnutí dlouhodového ubytování výměnou za peníze. Majitel, tedy vlastník kapitálu, se stará o správu, údržbu a další povinnosti spojené s nemovitostí. Nájemník nemovitost užívá, aniž by na ni musel mít vlastní kapitál.

Typický nájemník může být na začátku hry a postupem času se může propracovat do pozice vlastníka kapitálu. Neplatí to však pro každého – někdo může bydlení dlouhodobě preferovat v nájmu a svůj kapitál investovat jiným způsobem (typicky akcie nebo vlastní firma).

Další možností je založit firmu, která poskytuje služby nebo vyrábí produkty, za které jsou zákazníci ochotni platit. Vlastník firmy nese všechno riziko podnikání narozdíl od jeho zaměstnanců.

Ultimátním hackem je použití páky, ať už ve formě ostatních hráčů (zaměstnanců), nebo finanční páky. Dobrý dluh může sloužit ke zrychlení budování kapitálu, pokud výnos z využití vypůjčených peněz převyšuje náklady dluhu a investor dokáže zvládnout související riziko. Pokud riziko nezvládne, tak naopak může páka znásobit ztrátu.

Na cestě hráče čeká spousta nástrah, které mohou způsobit, že se hráč do pozdějších fází hry nikdy nedostane.

Game over situace

Největším rizikem není jednotlivá špatná investice, ale rozhodnutí, které hráče dlouhodobě připraví o schopnost budovat kapitál.

• Život nad poměry – rostoucí příjem se okamžitě promění ve vyšší spotřebu a hráč nikdy nezačne budovat významný kapitál.
• Spotřebitelský dluh – financování spotřeby (dovolené, oblečení, elektronika) půjčkami, kreditními kartami nebo leasingem, které snižují budoucí příjem.
• Absence finanční rezervy – jakýkoli větší výdaj nebo výpadek příjmu vede k nutnosti půjčit si peníze.
• Předlužení – příliš vysoká hypotéka nebo jiné závazky, které hráč nedokáže bezpečně splácet při poklesu příjmu či růstu nákladů.
• Gambling a honba za rychlým zbohatnutím – snaha přeskočit fázi budování kapitálu spekulací, sázením nebo „zaručenými“ investicemi.
• Přílišná koncentrace rizika – většina majetku nebo příjmu závisí na jedné firmě, nemovitosti, investici nebo zaměstnavateli.
• Nadměrná finanční páka – dluh výrazně zvyšuje potenciální výnos, ale zároveň může jediný nepříznivý scénář zlikvidovat hráčův kapitál.
• Emoční rozhodování – nakupování v euforii, prodávání v panice a snaha dohánět ztráty stále větším rizikem.
• Ignorování katastrofických rizik – absence pojištění a ochrany před událostmi, které mohou během krátké doby zlikvidovat celoživotně budovaný majetek.

Milníky

Hra má několik milníků, které však spousta hráčů z tutoriálu (školy) nezná.

První zlom nastává v momentě, kdy výnos z investic začne být významný ve srovnání s částkou, kterou dokážeme sami ušetřit.

Pokud například spoříme 10 000 Kč měsíčně, tedy 120 000 Kč ročně, a dlouhodobý průměrný výnos investovaného kapitálu je 8 % ročně, pak kapitál ve výši 1 500 000 Kč při tomto výnosu teoreticky vytvoří 120 000 Kč za rok.

Druhým milníkem je okamžik, kdy dokážeme své životní minimum pokrýt výnosy z investic.

Pokud například potřebujeme 20 000 Kč měsíčně, tedy 240 000 Kč ročně, a předpokládáme výnos 8 % ročně, pak odpovídající matematická částka vychází na 3 000 000 Kč.

Bystrý čtenář si již všiml, že tyto milníky jsou hodně individuální. Závisí především na částce, kterou požadujeme pro život, na míře úspor, výnosu kapitálu, inflaci, daních a riziku, které jsme ochotni podstoupit. Všechno jsou to proměnné, což komplikuje výpočty a je proto lepší myslet ve scénářích (negativní, neutrální, pozitivní).

Jaké jsou další milníky?

Finanční nezávislost

Finanční nezávislost je stav, kdy hráč může žít z investic a pokrýt náklady na životní styl, který aktuálně žije, bez nutnosti pracovat.

Je to cíl, o který hráči primárně usilují. Kdokoli tohoto cíle dosáhne, může říct, že vyhrál hru Kapitalismus. Může dále pracovat a prožít zbytek života bez existenčních finančních starostí, ale práce už není nutností.

Máme tu však ještě endgame – finanční svobodu, která dokáže z investic pokrýt náš vysněný životní styl. Zde už strop téměř neexistuje. Stále budou existovat jachty, ostrovy a další luxusní a drahé věci, které si člověk může pořídit.

Herní překážky

Nesmíme zapomenout na stát, který pod pohrůžkou násilí vybírá od hráčů výpalné (daň). V lepším případě stát poskytuje služby pro všechny hráče a stará se o hráče, kteří nemohou hru úspěšně dokončit nebo jsou již staří.

Hlavní úkolem států je zajištění spravedlnosti hry (soudy), vychovávat nové hráče (školství), zajistit hladký průběh hry (infrastruktura) a především obrana hranic a svých hráčů (plátců daně).

A pak tu máme státy, které vybrané prostředky bezhlavě rozhazují, utrácejí je za spotřebu, neefektivně alokují nebo dokonce pokřivují trh prostřednictvím dotací a dalších zásahů.

Dalším problémem může být samotné nastavení pravidel hry. Daně, regulace, měnová politika nebo důchodový systém mohou významně ovlivnit, jak snadné či obtížné je kapitál vybudovat.

Kontroverze

Někteří hráči jsou až do takových extrémů, že se snaží obsadit všechny produktivní i spekulativní herní prvky. Zde už extrémní úspěch a znalost pravidel hry může novým hráčům komplikovat začátky hry.

Naštěstí se ukazuje, že potomci vítězů Kapitalismu do tří generací o tyto majetky typicky přicházejí.

Zlí jazykové vytýkají této hře, že je nemorální vlastnit byť jen malé množství kapitálu, který nahrazuje práci.

Typicky se tak děje u nemovitostí a jde buď o nepochopení pravidel hry, nebo ještě hůře o adoraci jiných herních systémů, které se již v minulosti ukázaly jako nefunkční. Kritici mohou také věřit, že by v jiném systému byli úspěšnější, často z pozice, kdy by vítězové Kapitalismu byli v tomto systému naopak znevýhodněni či potrestáni.

V čisté podobě je Kapitalismus bezohledně a darwinovsky efektivní. Prosperuje ten, kdo dokáže kapitál nejefektivněji alokovat.

Záchrannou síť typicky tvoří rodina, komunita lidí, přátelé nebo širší kmen. V současnosti část této záchranné sítě poskytuje stát. Ten se zároveň snaží řešit situace, ve kterých jednotlivci nejsou schopni hru úspěšně dokončit, například kvůli stáří, nemoci, invaliditě nebo jiným nepříznivým okolnostem.

S rostoucím počtem starých hráčů a klesajícím počtem nových hráčů, kteří do systému přispívají, se může dostávat pod tlak průběžně financovaný sociální a důchodový systém.

Co je vlastně výhra?

Kapitalismus není hra, ve které vyhrává ten, kdo má na konci nejvíce peněz.

Peníze jsou pouze prostředek. Skutečným cílem je získat svobodu nakládat se svým časem.

První úroveň je přežití. Hráč musí získat dostatek peněz na základní životní potřeby.

Další úroveň je stabilita. Hráč má finanční rezervu a nemusí se bát každého neočekávaného výdaje.

Poté přichází budování kapitálu. Výnosy z kapitálu začínají být významnější než částka, kterou hráč dokáže pravidelně odkládat ze svého příjmu.

Následuje finanční nezávislost. Kapitál dokáže pokrýt současný životní styl a práce se stává volbou, nikoli nutností.

A nakonec finanční svoboda. Hráč si může dovolit životní styl, který skutečně chce, aniž by jeho existence závisela na příjmu z práce.

Závěr

Naučte se základní pravidla hry, sledujte změny pravidel a snažte se Kapitalismus vyhrát.

Nejde o to mít největší dům, nejdražší auto nebo největší účet.

Jde o to, aby vám kapitál postupně kupoval to nejcennější aktivum, které máte – váš čas.

A ve chvíli, kdy už nemusíte pracovat, můžete konečně začít přemýšlet, proč pracovat chcete.